Jak vzniká kaz pod plombou a jak ho předcházet

Plomba je většinou posledním krokem, kdy zubní lékař odstraní kaz a zub znovu uzavře. Ale co když se pod ní začne opět rozvíjet kaz? Vypadá to, jako by se zub „ozdravil“, ale ve skutečnosti se pod plombou může skrývat neviditelná hrozba. A není to vzácnost - podle dat z České zubní společnosti se kaz pod plombou objevuje u až 15 % dospělých lidí během 5 let po vložení plomby.

Co se vlastně děje pod plombou?

Kaz není jen „díra“ na povrchu zubu. Je to postupný rozklad tvrdých tkání zubu způsobený kyselinami, které vyrábějí bakterie ve zubním plaku. Když lékař odstraní poškozenou část zubu a vloží plombu, neodstraní všechny bakterie. Některé z nich zůstanou v mikrotrhlinách, na hranách plomby nebo v hlubokých vrstvách zubu, které byly těžko přístupné.

Plomba sama o sobě nezabrání bakteriím - jen je fyzicky uzavře. Pokud není plomba přesně vyplněna, pokud má mezery nebo pokud se během let začne opotřebovávat, může se mezi zubem a plombou vytvořit malý prostor. Tam se usazují zbytky jídla, a bakterie začnou znovu kvasit cukry a vyrábět kyseliny. Tyto kyseliny postupně rozkládají zubní sklovinu pod plombou - a to bez jakýchkoli viditelných příznaků na povrchu.

Proč se to děje právě pod plombou?

Pod plombou je ideální prostředí pro kaz: tmavé, vlhké, bez přístupu vzduchu a bez možnosti čištění. Bakterie tam mohou klidně žít měsíce nebo roky, dokud nezačnou způsobovat výrazné poškození. Nejčastější příčiny:

• Neúplné vyplnění - pokud se plomba nevytvořila přesně podle tvaru zubu, vznikají mezery.
• Opotřebení plomby - po letech se kompozitní plomba může ztenčit, prasknout nebo se oddělit od zubu.
• Špatná hygiena - pokud se nečistí mezery mezi zuby nebo pod plombami, bakterie se hromadí.
• Typ plomby - starší amalgámové plomby mohou být více náchylné k mikrotrhlinám, ale i moderní kompozitní plomby se mohou odlepovat, pokud nebyly správně přilepeny.

Je důležité si uvědomit: kaz pod plombou není chyba lékaře. Je to přirozený výsledek toho, že zub je živý orgán, který se mění v průběhu času. Plomba je jen dočasné řešení - ne navždy.

Jak poznat, že máte kaz pod plombou?

Nejhorší je, že v počátečních fázích to nebolí. Neexistuje žádný zřetelný signál jako bolest při jídle nebo citlivost na studené. To je důvod, proč se kaz pod plombou často objeví až tehdy, když je příliš pozdě - a zub už potřebuje kořenové léčení nebo dokonce výběr.

První příznaky, které by měly varovat:

• Plomba se začíná vysouvat nebo se kolem ní objevuje tmavý prstenec.
• Častější citlivost na sladké nebo kyselé potraviny - i když se zub nebo plomba nezmenšila.
• Bolest při stisku, když žvýkáte.
• Zápach z úst, který nezmizí i po čištění.
• Odčervenání nebo otok dásně poblíž plomby.

Největší riziko je, že se kaz rozšíří do zubního nervu. Pak už nejde jen o výměnu plomby - potřebujete kořenové léčení, nebo horší případ - výběr zubu.

Kdy a jak se to dá zjistit?

Pravidelné prohlídky u zubního lékaře jsou jediný spolehlivý způsob, jak detekovat kaz pod plombou včas. Rádiusový snímek (RTG) je klíčový. Na něm je vidět, jestli je pod plombou tmavá oblast - což znamená ztrátu zubní tkáně.

Moderní digitální RTG snímky umožňují detekovat i velmi malé změny - často ještě předtím, než se začne plomba posouvat nebo zub citlivit. Doporučuje se dělat kontrolní snímek každé 1-2 roky, pokud máte více plomb nebo jste měli v minulosti problémy s kazy.

Nečekáte až na bolest. Pokud máte plombu starší než 5 let, dejte si udělat kontrolu - i když se všechno zdá v pořádku.

Jak předcházet kazům pod plombou?

Nejlepší léčba je prevence. A to nejen na povrchu zubu, ale i tam, kde nikdo nevidí.

1. Čistěte mezery - používejte zubní nit nebo mezizubní kartáček každý den. Plomba má často hranice, kde se plak hromadí.
2. Nečistěte jen zuby - čistěte i dásně a zubní plombu. Přejděte na fluoridovou zubní pastu s vysokým obsahem fluoru (1450 ppm).
3. Omezujte sladkosti - nejen čokoládu, ale i ovocné šťávy, limonády, sladké svačiny. Bakterie nevyžadují cukr z kuchyně - i přirozený cukr ve ovoce a sýru jim stačí.
4. Používejte ústní vodní kapky s fluoridem - pokud máte vysoké riziko kazů, doporučují se kapky na zubní plombu nebo speciální gel, který se aplikuje po čištění.
5. Navštěvujte zubního lékaře každých 6-12 měsíců - ne jen na „vyměnu plomby“, ale na kontrolu stavu všech plomb a RTG snímek.

Nezapomeňte: zubní plomba není záruka, že zub bude v pořádku. Je to jako když opravíte díru v střeše - ale pokud neodstraníte hlínu a nezakryjete všechny trhliny, voda se znovu dostane dovnitř.

Co dělat, když už je kaz pod plombou?

Pokud lékař zjistí, že pod plombou vznikl kaz, záleží na jeho hloubce:

• Malý kaz - stačí odstranit starou plombu, vyčistit poškozenou oblast a vložit novou. Často to jde bez bolesti a bez kořenového léčení.
• Středně hluboký kaz - pokud se kaz dostal blízko k nervu, lékař může zvolit „přímé zásahy“ - tedy odstranit kaz a zub uzavřít speciální materiál, který chrání nerv. Potom se sleduje.
• Hluboký kaz - pokud se kaz dostal do nervu, je nutné kořenové léčení. Po něm se zub znovu plombuje, ale je potřeba jej chránit korunkou.

Nejhorší je odložit léčbu. Každý měsíc, kdy se kaz rozšiřuje pod plombou, zvyšuje riziko ztráty zubu. A to nejen kvůli bolesti - ale kvůli nákladům. Výměna plomby stojí 800-2 000 Kč. Kořenové léčení 4 000-8 000 Kč. Výběr zubu a následná náhrada (most nebo implantát) pak 15 000 Kč a více.

Co se děje s plombami po 10 letech?

Plomba není navržena na životnost 30 let. Průměrná životnost kompozitní plomby je 7-10 let. Po tomto období se začíná materiál opotřebovávat, ztrácí těsnost a začínají se objevovat mikrotrhliny. To není chyba - je to přirozený proces.

Je lepší plombu vyměnit předtím, než se pod ní začne kaz rozvíjet. Pokud máte plombu starší než 8 let, a nebyla v posledních letech kontrolována, je čas se na ni podívat. Nečekáte, až vás bolí. Vyměňte plombu jako pravidelnou údržbu - stejně jako měníte pneumatiky nebo filtr v autě.

Závěr: plomba není konec, ale začátek nové péče

Kaz pod plombou není závažná výjimka. Je to běžný jev, který se dá předcházet. Nejde o to, že jste něco udělali špatně. Jde o to, že zuby jsou živé struktury, které potřebují pravidelnou péči - i když se zdá, že jsou „opravené“.

Nejlepší strategie: čistěte mezery, používejte fluorid, omezujte cukr a nezapomínejte na kontrolní návštěvy. Zubní lékař neřeší jen bolest - řeší, aby se bolest neobjevila vůbec.