Jak se dětská stomatologie liší od běžné stomatologie

Dětská stomatologie není jen menší verze dospělé stomatologie. Je to zcela jiný svět - s jinými nástroji, jiným přístupem a jinými pravidly. Když dítě sedí v zubní křesle, nejde jen o vyčištění zubů nebo vyplnění díry. Jde o to, aby si dítě zapamatovalo, že zubní lékař není strašidlo. A to se naučí právě v prvních letech života.

Zubní lékař jako výchovná postava

V dospělé stomatologii je hlavní cíl léčba - odstranit bolest, zastavit karies, nahradit zub. U dětí je to jinak. První cíl je vytvořit důvěru. Dítě, které se bojí, se nechá léčit. A když se bojí, může se to promítnout i do budoucna - až bude dospělý, bude se vyhýbat zubním návštěvám. Proto dětský zubní lékař nejprve hovoří, ukazuje, hraje si. Ukazuje nástroje, nechá dítě je dotknout, představí je jako „zubního kamaráda“. To není jen psychologický trik. Je to základní metoda.

Ve věku 2-3 let už může dítě sedět v křesle bez rodiče. Ale jen tehdy, když se cítí bezpečně. Většina dětských ordinací má hračky, barevné stěny, pohádky na obrazovce. Některé dokonce mají zvuky přírody nebo hudbu, která pomáhá uvolnit. To všechno není luxus. Je to léčebná strategie.

Rozdíly v léčbě: menší nástroje, jiné materiály

Nástroje pro děti nejsou jen menší verze těch pro dospělé. Jsou jinak navržené - jemnější, tišší, s jiným tvarem hlavy. Například turbína, která dospělému zubnímu lékaři slouží k vyvrtání díry, dětem často nahrazuje jiný přístup - tzv. chemomechanická detekce karies. To znamená, že místo vrtání se používá speciální gel, který rozpuští poškozenou tkáň, aniž by se zub poškodil. Je to pomalejší, ale mnohem méně stresující pro dítě.

Plomby u dětí také nejsou stejné. Pro dočasnou fixaci se používají materiály, které se samy rozpustí, když začne růst trvalý zub. Tyto plomby nejsou tak pevné jako ty pro dospělé, ale to je v pořádku - nejsou určené na desetiletí. Důležité je, aby zub zůstal na místě, aby neztratil prostor pro trvalý zub, který se začíná tvořit pod ním.

U dětí se také častěji používají zubní korunky - i když je zub jen částečně poškozený. Proč? Protože dětské zuby mají tenčí sklovinu a jsou náchylnější k dalšímu poškození. Pokud se nezakryje celý zub, může se karies šířit rychleji než u dospělého.

Prevence není doporučení - je to povinnost

U dospělých se prevence často odkládá na „když budu mít čas“. U dětí je to jinak. Prevence je základní součástí každé návštěvy. A začíná už ve věku 6 měsíců - kdy první zubík vyrůstá. V té době by mělo dítě mít první návštěvu u dětského zubního lékaře. To není doporučení. Je to doporučení od České stomatologické společnosti, od Světové zdravotnické organizace a od všech pediatrů v zemi.

Co se děje na této první návštěvě? Nejde o vyvrtávání. Jde o to, aby lékař zkontroloval, jak se zuby vyvíjejí, zda je dítě dostává dostatek fluoru, zda rodiče správně čistí zuby, zda dítě pije příliš mnoho sladkých nápojů. Většina dětských karie vzniká ne z důvodu špatné hygieny, ale z důvodu nesprávného stravování. Například dítě, které spí s láhvičkou mléka nebo džemu, má vysoké riziko „láhvičkové karies“ - což je vážné poškození předních zubů, které se často projevuje už ve dvou letech.

Na každé návštěvě se dětem aplikuje fluoridový lak - nejčastěji každé tři měsíce. Ten nejen posiluje sklovinu, ale také zpomaluje růst bakterií. A to je důležité, protože dětské zuby mají méně minerálů než zuby dospělých. Jsou „měkčí“ a lépe pronikatelné kyselinou, kterou produkují bakterie z cukru.

Rodiče jsou klíčem - ale ne všechno je jejich zásluha

Čistíte zuby svému dítěti? Dobře. Ale víte, jak? Mnoho rodičů používá „větší kartáček“ a „více paste“, protože myslí, že čím víc, tím lépe. To je špatně. Pro děti do tří let stačí velikost hrášku - a to i když je zubů jen pár. Pro děti od tří do šesti let je to velikost hrášku, ale s pastou s nižším obsahem fluoru. Po šesti letech se může použít past s běžným obsahem fluoru, ale stále jen hrášek velikosti.

Čistěte zuby dítěti až do věku 7-8 let. Ano, i když už umí čistit sám. Dětské ruce nejsou ještě dostatečně koordinované. A pokud zůstanou zbytky potravy na zubech, karies se rozšíří. Nejlepší je čistit zuby dvakrát denně - ráno a večer - a po každém jídle dát dítěti vodu k opláchnutí. To není náhrada za čištění, ale pomůže.

Nezapomeňte: děti se učí podle příkladu. Když vidí, že rodiče čistí zuby pravidelně, dělá to i ono. Když rodiče vyhýbají návštěvám zubního lékaře, dítě to převezme jako normu.

Co se děje, když se dětská stomatologie ignoruje?

Když se dětské zuby nelečí, problémy se nevyřeší - jen se přesunou. Karies na mléčném zubu může infikovat zárodek trvalého zubu pod ním. To znamená, že i když se mléčný zub vyplaví, trvalý zub může dorůstat poškozený - s nepravidelným tvarem, s černými skvrnami, nebo dokonce s nedostatečným vývojem sklovin.

Nejen to - ztráta mléčného zubu předčasně může vést k tomu, že se ostatní zuby posunou. A pak trvalý zub nemá kam dorůst. Výsledek? Zatím, že dítě potřebuje ortodontickou léčbu už v deseti letech - a to jen proto, že se nelečil jeden zub v pěti letech.

Bolesti zubů u dětí nejsou jen nepříjemné. Mohou vést k problémům s jídlem, spánkem, koncentrací ve škole. Dítě, které má bolestivé zuby, se nechce učit. Nechce se hrat. Může se stát, že se stane „těžkým dítětem“ - jen proto, že bolelo.

Kdy a jak začít?

První návštěva u dětského zubního lékaře: do šesti měsíců od prvního zubu, nejpozději do jednoho roku věku. Nečekáte na bolest. Nečekáte na záškodníky. Čekáte na to, když se dítě poprvé usměje - a uvidíte první zubík. V tu chvíli je čas.

Nejde o to, že byste měli děti „vyšetřovat“. Jde o to, aby se zvykly na to, že zubní lékař je součástí jejich každodenního života - jako lékař, který měří teplotu, nebo pediatr, který kontroluje růst.

Dětská stomatologie není o tom, jak rychle se něco vylečí. Je o tom, jak se dítě naučí mít zdravé zuby celý život. A to začíná v prvních měsících. Ne v šesti letech. Ne v deseti. V šesti měsících.